Těhotenství není nemocí. Budoucí matka však musí navštěvovat lékaře daleko častěji než žena, která není těhotná. Důvodů je několik.

Běžně se říká, že těhotenství trvá 9 měsíců. Jde o měsíce kalendářní, z nich každý jej jinak dlouhý. Přesnější údaj je 10 měsíců lunárních, tedy 40 týdnů. Pozor ale na to, že údaj o trvání gravidity vždy počítáme od prvého dne poslední menstrauce. Tento den je totiž, narozdíl od dne početí, znám. Plod ve skutečnosti je obvykle o 2 týdny mladší. Žena by měla, pokud se domnívá, že je těhotná, vyhledat svého gynekologa co nejdříve po vynechání menses. Důvodem je časný průkaz gravidity, jenž umožní vyhnout se vlivům, které by mohly působit negativně na správný vývoj plodu. O termínu dalších kontrol rozhoduje lékař. Platí, že při normálním průběhu je návštěv méně, při problémech se intervaly mezi kontrolami zkracují. Minimálně by se budoucí matka měla vidět se svým lékařem jednou měsíčně, v posledních 3 měsících každých čtrnáct dní, v posledním měsíci jsou pak kontroly nutné každý týden. Na každou kontrolu těhotná přináší vzorek na rozbor moči. Jednoduchým testem prokazujeme přítomnost cukru, bílkoviny nebo krve, které za normálních okolností nejsou přítomny. Jednorázový nález ještě neznamená nic špatného, při opakované pozitivitě testu je již třeba postupovat aktivně, doporučit podrobnější vyšetření. Kontrola tlaku a hmotnosti patří rovněž k základním testům při každé návštěvě v poradně. Opakovaně zjištěný vyšší tlak je důvodem k léčbě, kombinace vzestupu tlaku a přítomnosti bílkoviny v moči může znamenat vážné nebezpečí. Při posuzování hmotnosti jde především o dynamiku přírůstku, ne o absolutní hodnoty. Gynekologické vyšetření v zrcadlech může odhalit některé závažné patologické stavy, je nutné alespoň jednou za těhotenství, nejlépe hned na jeho počátku. Vyšetření pohmatem, zevní na lehátku i vnitřní, vaginální, na gynekologickém stole, je v průběhu gravidity nezbytné provádět opakovaně. Jen při něm můžeme odhalit některá nebezpečí, jako například hrozící předčasný porod. Základní krevní testy provádíme 2x za těhotenství, na jeho počátku a kolem 30. týdne. Vyšetřujeme krevní obraz a zjišťujeme krevní skupinu a Rh faktor. U Rh negativních těhotných pak opakovaně pátráme po přítomnosti protilátek, která může signalizovat ohrožení plodu při rozdílném Rh matky. Řada testů je zaměřena na odhalení případného výskytu infekčních onemocnění, která by mohla ohrozit normální vývoj plodu. Mezi choroby, po kterých aktivně pátráme, patří například AIDS (HIV test), hepatitida typu B (průkaz HBs antigenu), syfilis, aj. Krevní odběr je též třeba při genetickém screeningu – buď koncem prvého trimestru (PAPP–A, HCG) nebo kolem 16. týdne (AFP, estriol, HCG). Po polovině těhotenství též doporučujeme speciální test zaměřený na odhalení poruchy metabolismu glukosy (gestační diabetes). Opět spočívá v odběru krve. Pak musí žena vypít určité množství rozpuštěného cukru a odběr v určitém časovém odstupu 1x či 2x opakujeme. Ultrazvukové vyšetření umožňuje průkaz těhotenství, kdy je při užití sondy zavedené do pochvy vidět plodové vejce již po týdenním vynechání menses. Dokáže brzy odhalit vícečetné těhotenství a v průběhu gravidity sledovat správný vývoj plodu. Koncem 1. trimestru při vyšetření na opravdu kvalitním ultrazvukovém přístroji dokážeme v kombinaci s vyhodnocením testů z krve posoudit riziko chromosomálně podmíněné vrozené vady – prvotrimestrální screening. V polovině těhotenství lze detekovat vážné vývojové vady a u takto postižených těhotenství doporučit jejich přerušení. Vyšetření vaginální sondou (UZ cervikometrie) doplňuje v druhém trimestru pohmatové vyšetření čípku o jeho zobrazení. Můžeme tak často odhalit hrozící předčasný porod. Měříme délku kanálu hrdla (neměla by se předčasně výrazně zkracovat) a posuzujeme otevření vnitřní branky, které vypadá jako trychtýř (funneling) – nemá být předčasně přítomno. Před porodem ultrazvuk dovoluje určit polohu plodu a odhadnout jeho velikost. Velmi důležité je zobrazení uložení placenty, což může zabránit komplikacím při vcestné lokalizaci lůžka. Moderní ultrazvukové přístroje jsou vybaveny zařízením pro měření průtoku krve jednotlivými orgány, což přináší možnost včas odhalit potíže se zásobením plodu kyslíkem a živinami. Kardiotokografie je vyšetření, při kterém speciální přístroj současně zaznamenává srdeční frekvenci plodu a děložní činnost. Budoucí matka leží asi 20 minut na zádech nebo na boku. Na břiše má přitom pružnými pásy připevněné malé snímače. Vyhodnocení grafického záznamu umožňuje včas odhalit strádání nebo ohrožení plodu a zasáhnout. Interní vyšetření a EKG (elektrokardiograf) musí absolvovat každá těhotná. Cílem je odhalit případné patologické stavy, které byly dosud skryté. Navíc vždy existuje možnost, že bude při komplikacích těhotenství zapotřebí celkové anestézie (narkózy). V tom případě je EKG a interní nález nezbytností. Pokud se žena léčí s jakýmkoli onemocněním, musí jsou samozřejmostí kontroly specialistou v daném oboru. Genetické vyšetření nemusí podstoupit každá těhotná. Jednoznačným důvodem pro genetické vyšetření je například předchozí těhotenství zakončené porodem mrtvého plodu nebo dítěte s vrozenou vadou, opakované potraty, kontakt se škodlivinami nebo užívání léků v počátečních stádiích gravidity, aj. Není-li k dispozici spolehlivý prvotrimestrální screening, je důvodem genetické konzultace obvykle i věk matky nad 35 let. Genetik určí, jak velké je riziko, že plod může být postižen vývojovou vadou. Někdy je nutné vyšetřit chromozomy obou rodičů ze vzorků krve. Pokud je předpokládané riziko postižení plodu zvýšené, doporučí genetik obvykle pečlivé sledování ultrazvukem, případně invazívní vyšetření - odběr malého množství choriových klků nebo plodové vody. Oba tyto výkony provádíme speciálními tenkými jehlami přes stěnu břišní, vždy pod kontrolou ultrazvukem. Bolestivost je srovnatelná s aplikací injekce. Riziko výkonu, kterým je především následný potrat, je menší než 1%. Stomatologické vyšetření je doporučováno 2x za těhotenství. Důvodem je zvýšená kazivost chrupu budoucích maminek. Za normální považujeme těhotenství, které není komplikováno žádnými potížemi a výsledky všech testů a vyšetření jsou normální nebo se od normy alespoň výrazně neodlišují. Do kategorie rizikových pak řadíme gravidity, kdy tyto požadavky nejsou splněny, těhotenství žen trpících některým závažným onemocněním, stavy, kdy na základě statistik víme, že hrozí relativně vysoké riziko komplikací a rovněž ty případy, kde současný průběh je sice normální, vážné problémy se však objevily v minulé graviditě, a stavy po opakovaných potratech. Za rizikové považujeme také těhotenství po úspěšné léčbě neplodnosti. Moderní medicína dosahuje výborných výsledků, tedy narození zdravého dítěte bez jakéhokoli postižení zdravotního stavu matky, i u rizikových těhotenství. V těchto případech je však třeba počítat se zásahy do osobního a rodinného života, s omezením různých aktivit budoucí matky, s nutností podávání léků a v krajních případech i s pobytem v nemocnici. Pokud těhotenství probíhá normálně, není třeba zásadně měnit životní návyky. Není třeba se omezovat v práci, ve společenském životě, ve sportu, cestování, sexu, stravování, ani v dalších činnostech. Nic však není dobré dělat úplně "na doraz". Po 35. roce života ženy se stává otěhotnění čím dále méně pravděpodobné. Po 40. roce je šance na graviditu minimální, po 45. roce je již těhotenství vyslovenou raritou. Se stoupajícím věkem matky roste též riziko vrozených vad, pro ženu starší 40 let je několikanásobně vyšší než pro ženu 30letou. Starší ženy též častěji trpí některými chorobami, jejichž výskyt v graviditě komplikuje její průběh, například cukrovkou nebo vysokým tlakem. Při současných znalostech a úrovni medicíny je však zcela reálné, že těhotenství může proběhnout i u straších žen bez vážných komplikací a šance na porod zdravého dítěte je i v těchto případech velmi vysoká. U mužů se vliv věku uplatňuje méně výrazně. Schopnost počít potomka je zachována i ve vysokém věku a ani riziko narození geneticky postiženého dítěte není u muže tak úzce svázáno s věkem jako u ženy. Zvolte si lékaře, kterému důvěřujete, a řiďte se jeho radami. Vyberte si pracoviště, kde Vám vyhovuje organizace péče o těhotné a pracovní doba. Pokud trpíte nějakou chorobou nebo jste sledována pro jakékoli zdravotní problémy, stejně jako v případě, že užíváte pravidelně léky, oznamte co nejdříve těhotenství ošetřujícímu lékaři. Nejlepší však v těchto případech je konzultovat graviditu ještě před otěhotněním. Máte-li potíže, řekněte o nich svému lékaři. Pokud si v něčem nejste jistá, nevíte, co máte přesně dělat, rovněž neváhejte a poraďte se. Nenechávejte si problémy pro sebe - nikdy nemůžete vyloučit, že právě tento vynechaný detail je důležitý. Neprodleně informujte svého gynekologa především o bolestech břicha a o jakémkoli krvácení, včetně hnědého výtoku. Pokud máte potíže a nemůžete konzultovat svého lékaře, obraťte se na nemocnici, kde na gynekologii slouží pohotovostní služba. Nechte si vždy pečlivě vysvětlit význam navrhovaných vyšetření a doporučované léčby, stejně jako možná rizika. Omezte konzumaci alkoholu. Sklenička piva nebo vína nevadí, rozhodně se však neopíjejte. Nekuřte. Pokud nedokážete přestat úplně, omezte tento návyk na minimum. Nepobývejte v zakouřených prostorách. Omezte konzumaci bylinných čajů a podobných prokudktů, ne vždy je jasné, co přesně obsahují. Bez porady z lékařem neužívejte žádné léky s výjimkou vitaminů, sama si můžete ještě naordinovat acylpyrin, případně živočišné uhlí. Nebojte se porodu, ale pečlivě se na něj připravte. Snažte se získat co nejvíce informací o tom, co Vás v porodnici čeká. Pokud to průběh těhotenství umožňuje, udržujte se v dobré fyzické kondici. Věnujte čas cvičení pro těhotné. S dostatečným časovým předstihem se se svým lékařem poraďte o volbě porodnice, přítomnosti partnera u porodu, o dostupnosti analgezie, případně o možnosti alternativních postupů.

Na našem pracovišti pro Vás tým spolupracujících specialistů zajišťuje komplexní péči o těhotenství v celém rozsahu, jak jsme ji zde popsali.